Select Page

Diskuze s Jeho Excelencí Josefem Havlasem (Velvyslanec v zemích Japonsko, Irsko a Írán) na téma ekonomická diplomacie a země Írán v Diplomatické akademii v Praze.

Ekonomickou diplomacii řídí ministr průmyslu a obchodu a ministr zahraničních věcí. Ekonomický diplomat musí mít teoretický přehled rozdílů v různých státech, musí zároveň znát zahraniční rozvojovou spolupráci a znát problematiku mezinárodních sankcí.

V historii byl ekonomický diplomat expertem v konkrétním směru avšak v současnosti se preventivně připravuje na všechno, co může nastat, musí mít všeobecný přehled.

Írán a jeho novodobá historie až po současnost:

Poté co CIA svrhla íránského předsedu vlády Mossadeka, dosadila opět posledního monarchu Šáha Pahlavího. Šáh přeorientoval Írán na Velkou Británii a s USA podepsal obrannou smlouvu. Avšak během svého působení navštívil také SSSR a zaváděl agrární a další reformy. Směr nastavený Šáhem se nezamlouval Chomejnímu, který se později stal Šiítským vůdcem protišáhovské revoluce v Iránu. Za své názory byl před revolucí několikrát vězněn. Jeho chvíle se však blížila. Chomejní využil ekonomické krize v roce 1979 a do čela státu se postavil jako nový uznaný vůdce. Takřka ihned také zavedl Velájat-e fakíh, vládu teokracie Islámu, které je vše podřazeno. Nejvyšší duchovní vůdce, který zná důkladně islámské právo (fakíh), ovládá zemi a čeká na příchod 12. Imáma. Chomejní se rychle za nejvyššího vůdce prohlásil a na příchod 12. Imáma  stále čeká– ten by měl převzít moc a opět nastolit mír.

Íránské náboženství patří k tomu nejlepšímu z Blízkého Východu.

Hizballáh, íránská vojensko politická síla (strana Alláhova), pro izraelce představuje jednu z nejnebezpečnějších entit. Írán je schopný Hizballáhu zadat rozkaz k odpálení raket z Jordánu.

Od roku 1983 se stává novým prezidentem země Hašemí Rafsandžaní, je klerikem a zastává moderní pohled na politický vývoj v Íránu. Sám Rafsandžaní je velmi bohatý, vlastní například aerolinie. Řídí se heslem: ,,nežijme pořád konzervativně”. Tento představitel lidu se pak dělí o moc s nejvyšším duchovním vůdcem Chomejním, který je naopak přísným konzervativcem.

Iránci nejsou Arabové. Staří Peršané byli totiž monoteisté. Írán je na tom podobně jako Česká republika neboť v historii musel čelit mnoha hrozbám kvůli geografické poloze. V minulosti byl Írán v obou světových válkách neutrální. Islámský kalendář v Íránu zavedl Chalífa Umár, rok nula – odchod proroka Mohameda z Mekky do Mediny <hidžra> – 16. 07. 622 – rok 2016 je tudíž v Íránu rokem 1395.

U Íránské armády mohou sloužit i ženy, avšak pouze jako ošetřovatelky. Írán disponuje raketami S-300 od Ruské Federace s dalekým dostřelem. Šíitští teroristé se neodpalují, tyto akty dělají jen Sunnité. V Íránu se o cizinci vždy ví, neboť v ulicích je nasazeno mnoho tajných informátorů v civilním oblečení. Na druhou stranu nedochází takřka vůbec k případům loupeží a krádeží.

Do výběru parlamentu se hlásí tisíce lidí. Nevolený blok (duchovní sféra) vybere nejlepších 6 000 lidí, z nichž je pak vybráno 290 nejlepších poslanců do parlamentu. Obecně je známo, že nevolený blok duchovních je nadřazen bloku světskému. Íránská hlava státu Rahbar, nyní Chomejní je volen doživotně. Nevolený blok také vybírá nové představitele do určitých institucí.

Nejvyšší vůdce má své lidi ve vedení Íránské zahraniční politiky, z nichž asi 99% jsou duchovní představitelé.

Šíismus je ve vztahu k Islámu kacířstvím (Šíitu je v zemi 10%, Sunnitů 90%). Odsud pocházejí tradičně špatné vztahy se Saudskou Arábií.

V Íránu se nachází 10% celkových zásob ropy a plynu na Zemi. Od 4. 7. 2015 máme od ministra zahraničních věci Lubomíra Zaorálka nový impuls pro ekonomickou spolupráci mezi Českou republikou a Íránem.

Šíité mají svého papeže a tím je “Rahbar” – nejvyšší duchovní vůdce. Radikalizace tedy zatím není možná do takové míry, jako je tomu u Sunnitů, neboť to Rahbar ještě nepřikázal. U Sunnitů je situace jiná. Roli “papežů” tam zastávají Chalífové, radikalizace je tak jednodušší.

Od roku 1979 není v Íránu americká ambasáda. Pro cizince v zemi je důležité znát několik pravidel, pokud například nesouhlasím, musím mlčet, nikdy se také nesmím bavit o Koránu, neboť ten se nekomentuje, ale pouze předává. Po završení svátku Ramadánu vláda zvyšuje policejní ostrahu, neboť obyvatelstvo je natolik motivované, že může snáze dojít k teroristickým útokům.

Tamní minorita Kurdů je muslimská, mají velmi dobrou institucionální paměť. V budoucnu se můžeme dočkat toho, že mezi státy Tureckem a Íránem vznikne nový Kurdský stát. Tato možnost je však stále noční můrou pro tureckého prezidenta Erdoğana. Stejná situace je i v Íránu neboť poloha možného krdského státu je strategickým ekonomickým místem pro oba státy

Na Íránské vlajce (napravo) jsou tři barvy: zelená – barva Islámu, bílá – být bez hříchu a červená – krev, kterou museli Íránci prolít. Na vlajce je taky symbol, který značí Alláh je veliký.