Mapa byla vytvořena na základě vzniku Marshallova plánu z roku 1948, kde postižené země z druhé světové války dostaly finanční pomoc od Spojených států amerických. Dále mohla být vytvořená jako pomůcka do školních předloh pro všeobecný přehled, kde státy s nejvyšší finanční pomocí jsou státy, které se zasloužily o ukončení a následné poražení Německé říše. Dalším podnětem k vytvoření může vést upozornění autora na ekonomickou expanzi hlavně do západní Evropy ze strany Američanů. Také k ujasnění vzniku západního a východního bloku a k ukázání, že Marshallův plán byl jeden z hlavních důvodů k započetí studené války. Mapa je natolik univerzální, že autora nelze dohledat, nicméně krásně ilustruje diplomatické vztahy mezi státy (viz. mapa) a USA. Jeden z dalších důvodů vytvoření této mapy mohl autor poukázat, jak štědré jsou USA. Autor mohl vymyslet tuto mapu na základě propagace ze strany USA nebo samotného SSSR. Ze strany Američanů popisuje, jak se snaží USA ekonomicky obnovit západní Evropu. A ze strany SSSR může autor reflektovat spojenectví západních zemí a de facto i spolčení proti Sovětskému svazu a satelitních režimů. Podněty k vytvoření této mapy můžou být rozmanité, avšak hlavní myšlenky jsme si ujasnili.
Hlavním účelem mapy je popsání poválečné krize západních evropských zemí, kterým 2. světová válka zničila jejich ekonomickou stránku státu. Po válce bylo změněno uspořádání, kde se Velká Trojka snažila uspořádat Evropu tak, jak byla před válkou. To jde vidět na Československu a jiných státech. Důležitým faktem je rozdělení Německa na východ a západ. Nejvíce peněz obdržely strany, které se zasloužily o poražení Německé říše (Velká Británie, Francie a Rusko – M. plán odmítl) a zejména navázaní nových mezinárodních vztahů mezi USA a Tureckem, Řeckem, Švédskem, … Nejdůležitější si je uvědomit příliv “omezených peněz” jen do západních evropských zemí a nikoli do satelitních režimů východních zemí, které Marshallův plán odmítly. K upozornění nás tato mapa dovádí i k představě železné opony. Poslední účel může být brán i z pohledu Spojených států amerických. USA investovaly peníze na obnovu tamní ekonomiky, již zmíněných zemí (viz. mapa), pro budoucí ovládání těchto zemí z ekonomického hlediska, tak i vojenského působení. To znamená, že mapa ukazuje tři hlavní směry. Dostatečně společnou zahraniční politiku, aby nedošlo k dalším konfliktům. Dále probuzení ekonomiky ve vyčerpaných státech po 2. světové válce a zakládání a ovlivňování a ekonomickou expanzi USA do západních zemí Evropy.
Odlišené pojednání stejného problému v textu je velmi rozsáhlé. V této mapě máme jen přehled států, kterou finanční pomoc získaly. Nicméně se neukazuje v menším postranním grafu například: jak vysoké měly státní dluhy (z jakého poměru se vycházelo), do jakých sektorů peníze putovaly a co je nejdůležitější, že tato mapa je sestrojena pro léta 1948-1952. Nikde nemáme žádnou postranní důležitou tabulku zdali peníze v roce 1948 posloužily natolik, aby země v roce 1952 byly opět soběstačné. Dalším velkým mezníkem je rozdělení Berlína. Na mapě to zde není zaznamenáno, ale pojednání stejného kontextu mapy v textu, hraje rozdělení Berlína významnou roli pro Marshallův plán (rozdělení Berlína na okupační zóny, dále pak vznikl letecký most), neboť to odstartovalo podněty k vzniku studené války. V textu je problematika rozdělena do určitých kapitol a to samozřejmě jedna mapa znázornit nemůže. Nicméně dokázala vyobrazit Marshallův plán přehledně. A to tak, že si z našeho pohledu (Praha) dokážeme říct, že ekonomicky bude velmi těžké dohnat západní země Evropy v budoucím vývoji, i když menší paradox je Řecko, kde ani finanční pomoc z tohoto plánu nedokázalo a následný “náskok” pro budoucí ekonomický rozvoj využít.
Při pohledu na tuto mapu je nám známo několik klíčových geografických souvislostí. Zejména rozkol mezi západními demokratickými státy a východními totalitními režimy. Dále pak vidíme, že západní Německo finanční podporu přijalo, ale východní už nikoli. Vidíme strategickou podporu ze strany USA, které se snaží co nejvíc strategicky přiblížit tehdejším hranic SSSR a zastavit tak sovětskou expanzi na západ. Pokud se zaměříme na Španělsko, tak podporu dostalo i Portugalsko v čele s tehdejším diktátorem Salazarem. Geografickou souvislost můžeme brát tak, že Španělé pod diktátorským vedením Franca pak byli “semknuti” od států, které mělo spojenectví s největší supervelmocí té doby – USA. Zajímavou souvislost pak můžeme spatřit v sovětském vlivu, jakým SSSR disponovalo, neboť díky němu několik východních států tento plán odmítlo. Dalším aspektem co krásně zachycuje mapa je rozloha tehdejší Jugoslávie a Československa. Tyto státy se o několik desítek let rozpadly na menší správní státní celky.
Příloha, Featured Image:
,,Marshall plan & Trieste”, Marshall Plan: Free territory of Trieste, http://www.marshallplan.freeterritorytrieste.com
Zdroje
Primární monografie
- Jan Křen, Dvě století střední Evropy (Praha: Argo, 2005), 1110.
- Petr Luňák, Západ: Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce (Praha: Libri, 1997), 460. Vladimír Nálevka, Světová politika ve 20. století (Praha Aleš Skřivan ml., 2005), 287.
- Jiří Vykoukal, Bohuslav Litera a Miroslav Tejchman, Východ: Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989 (Praha: Libri, 2000), 860.
- Piotr Stefan Wandycz, Střední Evropa v dějinách od středověku do současnosti: Cena svobody (Praha: Academia, 1998), 301.