Seminární práce s názvem “Kontrast mezi francouzskou a americkou revolucí.” se snaží popsat tehdejší vývoj revolucí ve zmíněných zemích. Především se zabývá otázkou v čem se revoluce lišily. Proč francouzská revoluce náboženství odmítala a naopak americká přijímala. Autor pracoval s religionistickými knihami, elektronickými články a sociologickými knihami a snaží se tak přijít na základní odpověď nezodpovězené otázky. Důležité si je uvědomit, že Francie měla silné ekonomické úředníky a byla nejmocnějším absolutistickým státem, kde katolická víra v křesťanství byla silná. Naproti tomu USA, které bylo podporováno ve válce za nezávislost proti Anglii, samotnou Francii, skončila o pár desítek let nejlépe, jak ekonomicky, tak i z pohledu sjednoceného národa. Proč k tomu došlo ? A proč Angličané vyháněli ortodoxní radikální náboženské skupiny ? Dílo tak pojednává o problematice religiozity francouzského a amerického národa, kde proběhla také revoluce, ale každému státu to prospělo v cela odlišném směru.
1. FRANCIE
1. 1 Co podnítilo Francii jednat a učinit kroky k VFR?
Tehdejší Francie patřila mezi nejmocnější státy světa, měla svědomitého krále Ludvíka XVI. a jedny z nejlepších ministrů a úředníků (Turgota, Neckera a další) z tehdejších absolutistických států. Vše to vycházelo z toho, že nikdy nezasahovali do ústavního zřízení. Proč tedy došlo v tak dobrém organizovaném státu k VFR ? Ludvík XVI. s novými úředníky začal vše dávat do pořádku po předchozích panovnících, ale neměli dost energie na zastavení Velké francouzské revoluce. Dále občany Francie podnítilo jednat díky proudům osvícenců, sedmileté válce a americké revoluci. Obzvlášť v americké revoluci viděli spásu, neboť ta se stala snem každého absolutistického státu. A díky tomu Francouzi požadovali reformu vlády, založenou na demokratickém principu lidských práv a rovného občanství, ať už neexistují zbytečné rozdíly mezi šlechtou a poddanými, ale nebránili se tomu, ať dál vládne král. Chtěli jen demokratický stát. Tudíž v revoluci viděli Evropští liberálové ospravedlnění svých ideálů. To nastartovalo osvícenství politickým směrem a Rousseaovu demokratickému idealismu dalo revoluční smysl.
1. 2 Důvody k VFR a odmítnutí církve a krále:
Několik měsíců před VFR král polevil a co se stalo poprvé, občané to vycítili, že začal měnit reformy, změny obilních zákonů, nedostatek potravin a dál podporování USA za nezávislost a díky tomu možná válka s UK. To vše sledovali občané s velice negativním postojem. Mimo to, když se pak z USA vyklubalo první demokratický stát, řekli dost.
Při psaní díla Deklarace nezávislosti Thomasem Jeffersonem, nemyslel na to, že jeho tvorba se stane krédem k francouzské revoluci a díky tomu dostali filosofický základ, na kterém se mohli stavět a opírat se o něj, díky němuž bude moct vzniknout nový společenský řád. Tedy deklarace nezávislosti de facto není jen pro USA, ale nese zcela vyšší duchovní sílu a mezinárodní význam, než autor zamýšlel.
Samotná Neckerova dcera Madame de Staël napsala o VFR: ,,Nikdy nebyla francouzská společnost skvělejší a současně vážnější. Byla to bohužel poslední doba, kdy se francouzský duch projevil ve svém plném lesku. Byla to poslední doba, a v mnoha směrech také první, kdy mohla pařížská společnost nabídnout ideu intelektuální komunikace, jež je nejušlechtilejším požitkem, jehož je lidská přirozenost schopna. Ti, kdo v té době žili, musí přiznat, že nikde a nikdy neviděli tolik projevů života a intelektu. Lze tak soudit podle mnoha talentovaných lidí, jež vynesly poměry té doby….”
1. 3 Takhle to dál nejde, VFR vítej!
Svátek sjednocení 14. července 1790 znamená velice důležitý den pro lid francouzský. Je to den, kdy proběhla první spontánní manifestace lidového cítění. Den, kdy národ spatřil nové světlo v patriotismu. Řídili se třemi klíčovými hesly: Svoboda, Rovnost, Bratrství.
Nově vzniklá politická strana, nazvaná Národní shromáždění, se nespokojila jen s omezením práv církevních hodnostářů, ale začala rozpouštět kláštery a co je důležité, zrušila církevní řády. Proběhla veliká reforma církve a to z toho důvodu, že byla úzce propojena se státem – králem. Dotkla se práv a výsad duchovenstva. Národní shromáždění nadále zcela obrátilo fungování církve. Ta začala být závislá na lidu a ne, jak to bylo do té doby, že lid byl závislý na církvi. Dalším razantním krokem bylo zkonfiskování celého majetku církve, díky kterému pak spláceli státní dluh a zavedení hierarchických změn, kde se z biskupů a kněží stávaly normální profese. Tyto kroky vedly k novému směru a to ke kapitalismu. Zašlo to tak daleko, že vznikly Erastianské zákony, které pojednávaly o nadřazenosti státu v církevních věcech. Díky nim byli pronásledováni katolíci, biskupové a ti, kteří nadále zůstali být věrní papežovi, byli často popravování nebo vězněni. Lze chápat, že církev měla konzervativní řád, kteří revolucionáři začali odmítat a chtěli, aby nastaly změny nové doby.
1. 4 Trvalé změny
Francouzská revoluční doba skončila bořením kostelů, chrámů, rušením zastaralých výsad. Zakládaly se nové náboženské filantropické skupiny. O této době tedy můžeme říct, že byla silně otevřeně protináboženská. Náboženství bylo díky reformám natolik změněno, neboť do 18. století byla úzkým spojením s králem, s monarchou, který vládl v tom národě čili absolutním státu. Díky tomu kněží byli často popravováni a do roku 1795 se konstituční duchovenstvo zřeklo závislosti na Řím a z více než 82 biskupů na tehdejším území cca 24 uteklo nebo bylo popraveno.
Tato revoluce zcelila křesťanství a dala lidu svobodnou jednotu. Francie se tak stala prvním moderním národním státem, který měl jako první trestní zákoník a právní systém jednotného státního školství. To dalo podnět k modernizaci celoevropského politického a společenského řádu. Můžeme si uvědomit dále, že když Napoleon prohrál válku, tak se jen potvrdilo to, že svět je připraven na další etapu a pokrok v osvícenství.
Můžeme ji shrnout do dvou faktorů. Tím prvním je, že revoluce se zformulovala na sociálně politický směr. Druhým, že nastala i technická revoluce, kde stará agrární ekonomika byla nahrazena městským průmyslovým pořádkem.
2. USA
2. 1 Americká religiozita
V Americe existují proroci, vizionáři, kteří umí strhnout společnost, umí svést pozornost a ti často o sobě říkají, že jsou propojení s Bohem. Například můžeme uvést Thomase Jeffersona, který chtěl vyprovodit všechny černochy z amerického kontinentu nebo G. Bush, který slyšel hlas od Boha a ten mu říkal, že má zahájit válku do Iráku. Toto chápání představuje pro Američany Boha jako milence, milenku nebo jako svého nejlepšího přítele. Během osvícenství neničili religiozitu jak to bylo ve Francie a dali náboženství svobodu – náboženskou pluralitu. Snažili si zachovat společnost a vmísit ji do fungujícího demokratického systému.
Z toho lze vyvodit, že náboženská víra je pro ně velice důležitá. Nejvíce se to týká Hispánců, kteří se díky tomu zcela ztotožní s národem, jako se svým. Amerika je tak vnímána jako nejreligióznější zemí. Už během historie značné projevy vznikaly z tzv. Božské vůle, např.: válka proti Anglii byla vyhrána díky Boží vůli. Díky tomu vznikal nesčetný počet náboženských skupin, které měly stejný náboženský základ akorát se lišily vyznáváním, pravidly, atd.
2. 2 Náboženské začátky dějin USA
Dějiny USA vycházejí od ortodoxních radikálních anglických náboženských skupin, které byly vyhnány z Anglie. Zejména Puritáni, ti vybudovali první kolonie v New Plymouth a v Massachusetts. Každá tato radikální skupina se chápala jako vyvolený lid Bohem. Svůj odchod z Anglie chápali jako hledání svého nového světa, kde budou mít harmonický klid a do jejich pravidel už nikdo zasahovat nebude. Nebavíme se jen o anglických puritánech, ale tyto skupiny vznikaly i na celém Evropském kontinentě a to: Francie (Jakobíni), Německo (Lutheráni), Švýcarsko (Kalvinisté).
Puritáni při plavbě na lodi Arbella podepsali první smlouvu, která se zapsala do dějin lidstva. Nezavazovali se žádnému panovníkovi, ale všichni si byli rovni a bylo tam psáno, že až najdou zemi zaslíbenou, každý si ji rozdělí rovným dílem. Jedná se o první rovnost, do té doby tomu vždy bylo, že byli podřízení, otroci a vládce, šéf, nadřízený, šlechta, atp. Tato skupina vycházela z tvrdé práce, disciplíny a vytrvalosti. Tyto vlastnosti vytvořily první pilíře pro budoucí úspěšnou ekonomiku. Díky kazatelům z různých církvi, kteří se přetahovali o své “klienty” (věřící té dané náboženské skupině), vznikala tak tzv. národní jednota a posílení individuálního ducha. A to pak zapříčinilo realizaci revolučních myšlenek.
Při tvorbě deklarace nezávislosti T. Jefferson napsal dodatek, že nikdy v USA nenastane jedna dominantní náboženská strana. Snažil napravit chyby, které viděl v absolutistických státech v Evropě a bál se, že tato nejsilnější strana pak může vzrůst a z demokracie nastane opět absolutismus. Dalším krokem co udělal, bylo zavedení náboženské svobody, že každý jedinec může vyznávat co uzná za vhodné nebo se můžou zakládat různé filantropické skupiny. Důležité je zmínit koncepci Wall of separation, kde rozdělil stát od církve. To znamená, že stát nebude zvýhodňovat žádný náboženský směr/skupinu/církev, ale křesťanství má být dále přítomné při rozhodování různých činů, např.: Bush a válka v Iráku, atd.
2. 3 Občanské náboženství & první záznamy
Jeden z prvních kdo se přijel do Ameriky podívat na jejich demokratický systém byl francouzský sociolog Alexis de Tocqueville. Ten napsal v jeho díle Demokracie v Americe, že náboženská víra zde není protiklad ke svobodě, ale zabraňuje příčinu vlády jednotlivců většině. Dál, že našli “svůj” vzorec chování a už nemusí jednat podle jasně nastavených kodexů.
Pro amerického národního ducha je důležité občanské náboženství. Příklady toho jsou ztělesnění s Bohem: monumentální socha A. Lincolna v památníku ve Washingtonu, D. C. (sedí na trůně stejně jako Bůh Zeus v Olympu) nebo George H. W. Bush, kde má sochu podobnému prvnímu muži Adamovi.
Závěr
Zásadní rozdíl mezi dvěma revolucemi je ten, že zatímco francouzská měla od začátku zcela protináboženský charakter, tak americká revoluce nesla v sobě od začátku náboženskou událost. Francouzský lid byl dlouho utlačován absolutistickým monarchismem. Jakmile se dozvěděli o americké revoluci a následné demokracii, chtěli ji uplatnit také. Byly zmínky i o tom, že lid západní země Evropy chce nadále absolutistický stát, neboť si nedokázal představit demokracii postavenou čistě na vládě lidu, ale za to vyžadovali mít individuální svobodu. Zejména k nástupu samotné VFR došlo také, že v panovníkovi začal vidět francouzský lid, že je méně schopný a to se v tomto státním zřízení stát nesmí, neboť musí vládnout silná ruka panovníka. Díky tomu poté bylo z občanů založen politický útvar Národní shromáždění a velká revoluce byla na stole.
Vyhánění ortodoxních radikálních skupin z několika zemí z celé severní polokoule, zejména z Anglie, zapříčinilo vznik nově budoucího útvaru, nazývaného USA. Samotné skupiny braly vyhoštění ze svých zemí jako předurčený osud ve kterém si musí najít zemi zaslíbenou. Právě díky zmíněnému vyhoštění a dočasném pobytu v jejích bývalých zemích, nabraly zkušenosti, které se pak postupem času zformulovaly do Deklarace nezávislosti. Mimo jiné se tam píše o náboženské svobodě, prvních základech demokracie, … Díky radikálním skupinám USA získalo budoucí postavení mezi mocenskými státy na celém světě a stalo se tak první národem, který byl symbol pro všechny jiné, tehdy založené na principu tyranie, země.
Zdroje
Primární monografie
- Christopher Dawson, Bohové revoluce (Praha: Výšehrad, 1997), 167 s.
- Alexis de Tocqueville, Demokracie v Americe (Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1992), 250 s.
- Dingir [online]. 2/2006 [cit. 2014-12-04]. ISSN 1212-1371. Dostupné z: http://www.dingir.cz/archiv/Dingir206.pdf
Sekundární monografie
- Madame de Staël, Considérations
- NEŠPOR, Zdeněk R. Rub a líc současné americké náboženské obnovy. Protestant: nezávislý evangelický měsíčník [online]. 2007, Září, č. 9 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://protestant.evangnet.cz/rub-lic-soucasne-americke-nabozenske-obnovy
- ČAPEK, DrSc., Vratislav. Tři revoluce, které měnily tvářnost světa. ČESKÉ NÁRODNÍ LISTY [online]. 2009, Květen, č. 283 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Trirevoluce.htm
- MESSORI, Vittorio. FRANCOUZSKÁ REVOLUCE A CÍRKEV. In: Nakladatelství Regina Invicta [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://michaelsa.cz/archiv/cirkev.pdf
- FONER, Eric a Ivo HAVLÍK. Amerika okrouhala svobodu. In: KOLÁŘ, Petr. NOVÝSMER.CZ: Nezávislý informační portál [online]. 9/2007 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.novysmer.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=377:amerika-okrouhala-svobodu&catid=39:historie&Itemid=50
- BC. BLAFKOVÁ, Martina. Americká revoluce a kořeny moderního státu. In: Internetový politologický časopis e-Polis [online]. 2008 Květen [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.e-polis.cz/politicke-teorie/266-americka-revoluce-a-koreny-moderniho-statu.html
Přílohy
Featured Image: Revolution picture, http://quotesgram.com/american-revolution-battle-quotes/ (staženo 05. 07. 2016)
