Práce s názvem ,,Britové opouštějí Afghánistán” se zaměřuje na dlouhotrvající konflikt na území Afghánistánu. Autor se snaží nastínit čtenářům do jaké míry se Velká Británie a její spojenci angažují v boji proti terorismu na území Blízkého východu. Dílo tak pojednává o Velké Británii v jakých oblastech Afghánistánu zasahovala a jakou vojenskou sílu přitom musela použít a k jakým krokům se bude schylovat v budoucnu. Dozvíme se proč britské vojska podpořili mezinárodní misi ISAF a za jakých okolností se po 12 letech stáhli z území Afghánistánu. Na jakém území Britové operovali a zjistíme proč Američané začali s válkou proti terorismu.
Literaturu, kterou jsem si pro tuto essay vybral především britskou mediální společnost BBC, kde s článkem souhlasím Za napsání této práci vděčím britské mediální společnosti BBC a českým regionálním novinám Deník. Co ovšem chybělo v článku od společnosti BBC byla přehlednost a následná mapa pro následnou orientaci.
Vojenská operace ISAF & Velká Británie
Velká Británie dne 26. 10. 2014 skončila s vojenskými aktivitami na rozsáhlém území Afghánistánu. Po více, než 12 letech trvalé bojové aktivity tak skončí mise Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti v Afghánistánu (pozn. autor: v anglickém jazyce najdeme tuto misi pod zkratkou ISAF). Aktuální anglický ministr obrany Michael Fallon prohlásil, že znovu k bojové intervenci ze strany Velké Británie v budoucnu nedojde.
Až do roku 2013 probíhaly válečné konflikty na zmíněném území. Při těchto bojích s terorismem zemřelo více, než 400 britských vojáků. S porovnáním se Spojenými státy americkými to je o téměř 2000 lidských životů méně. Od roku 2001 bojovalo v Afghánistánu více než 140 000 anglických vojáků. Celkově to vyšlo Velkou Británii na 19 miliard liber. Podle průzkumu je většina angličanů nespokojena s tím, že se zúčastnila této dlouhotrvající události a nevěří, že bez zahraničních bojových sil se v Afghánistánu udrží “mír”. V. Británie nadále uvedla, že se zúčastní pomocné akce, zvané Rozhodná Podpora (pozn. autor: Resolute Support) ve které bude jen několik stovek vojáků, kteří budou pomáhat s výcvikem tamních afghánských jednotek. Celkový počet zúčastněných sil pro výcvik a pomoc bude čítat 12 000 a z toho 10 000 patří Spojeným státům americkým. Česká republika se bude podílet také a pošle 300 ozbrojených sil.
Mapa ukazuje 42 národů, které se postupně připojily ke Spojeným státům od roku 2001. Můžeme vidět, že účast je veliká a týká se celé rozlohy Afghánistánu. Musíme si být vědomi toho, že je to zásah do východní části světa. Velká Británie zasahovala na jihozápadním území Afghánistánu, zejména v oblasti zvané Helmand.
Hlavní aktér Spojené státy americké
Hlavním aktérem jsou Spojené státy americké po události zvané: “teroristický útok z 11. září 2001”. Invazi označují jako boj proti terorismu. Jedná se o nejdelší válku, kterou kdy vedly. Výrazně to postihlo v roce 2007 jejich ekonomiku a počet položených životů amerických vojáků. Dále se nejvíc týká Velké Británie, kde válka nenechala britskou ekonomiku chladnou. Ostatně se pak připojovaly Evropské členské státy a další národnosti (viz. mapa).
Invaze do Afghánistánu měla zastavit teroristický režim a přebudovat stát na základy demokracie. Dalším hlavním cílem bylo definitivní odstranění teroristické organizace Al-Káida a dopadení teroristického vůdce Usámy bin Ládina. Během války se utvořilo několik teorií, že válka v Afghánistánu je kvůli ropným nalezištím, dále aby Spojené státy americké vyzkoušely své nové technologické zbraně nebo jedna z další mnoha teorií, že USA nestačí své imperialistické území a potřebují expandovat.
Vyvíjí se tak hlavní pohled na tuto událost, že zásah do různorodého státu se nevyplácí a nemusí dojít k žádné změně, nýbrž změnám daleko horším. Aktuální situace se má tak, že Velká Británie se v budoucnu nechce zapojit do žádných válečných konfliktů na východě, avšak nesmíme zapomínat na to, jak na tuto událost zareaguje v budoucnu Afghánistán či jeho jiné východní spojenecké státy, organizace nebo skupiny.
Závěr
Díky této práci jsme zjistili, že Velká Británie vkročila na území Afghánistánu spolu s dalšími 42 národy, které se postupně připojovali k hlavnímu tvůrci (Spojené státy americké) této válečné operaci zvané ISAF. A to z důvodu teroristického útoku na USA 11. září 2001, která provedla teroristická organizace zvaná al-Káida. Hlavním aspektem proč britská vojska odešla z Afghánistánu jsou finance. Během 12 let neustálého boje proti terorismu to stálo Velkou Británii 19 miliard liber a navíc samotní Britové nebyli spokojeni po desetiletém výsledků v tomto boji. Není se čemu divit, neboť boj proti terorismu se nedá vyhrát, ale maximálně omezit nebo oddálit. Britské vojska měli na starost jih Afghánistánu a to provincii Helmand, kde vedle sebe na východ měli spojence Kanadu a na západ Spojené státy americké. Jih Afghánistánu sousedí s Pákistánem, což pro Velkou Británii mělo daleko větší a těžší úlohu, než například pro spojence, kteří operovali na Severu. Musíme si uvědomit, že Pákistán byl dlouho spojencem právě teroristické organizace al-Qaeda. Odchod Britských vojenských jednotek je definitivní, nicméně na území nechají několik stovek vojenských jednotek, kteří budou pomáhat a cvičit afghánské jednotky a tak budovat základ pro demokracii.
Sekundární zdroje:
Last British troops leave Helmand. In: Www.bbc.com [online]. 2014 [cit. 2014-11-13]. Dostupné z: http:// www.bbc.com/news/business-29784195
Britain’s 13-year war in Afghanistan comes to an end. In: Www.telegraph.co.uk [online]. 2014 [cit. 2014-11-13]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/asia/afghanistan/11188222/Last- British-combat-troops-leave-Helmand-within-days.html
Poslanci schválili plán zahraničních misí české armády. In: Www.denik.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-13]. Dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/poslanci-schvalili-plan-zahranicnich-misi-ceske- armady-20141031.html
Obrázková příloha:
Afghanistan ISAF RC and PRT Locations. In: Www.nato.int [online]. 2009 [cit. 2014-11-13]. Dostupné z: http://nato.int/isaf/docu/epub/maps/graphics/afganistan_prt_rc.jpg
Featured Image: http://nato.int/isaf/docu/epub/maps/graphics/afganistan_prt_rc.jpg (staženo 05. 07. 2016)
