Z historie se musíme ponaučit a vyvarovat se budoucím chybám, kterých se můžeme dopustit v současnosti nebo v budoucnosti. V roce 1933 při volbách získala nacistická strana více než 40% úspěšnosti. O pár let později měla při dalších volbách více než 91%. Je důležité vědět jak silný je antisemitistický nacionalismus a vyvolenost jednoho národa. Protože pokud se neopatří důležité mantinely při vzniku těchto radikálních směrů, může dojít opět k největšímu konfliktu na světě.
Podobnou otázkou se už zabývali historici jako I. Kershaw, H. W. Steed, D. Hamšík a nebo samotný mentor A. Hitlera Dietrich Eckart. Po přečtení jejich monografií lze dojít k tomu, že NSDAP byla úspěšná díky kolektivnímu vědomí Německa, které zrovna německý lid zasáhlo.
Daná výzkumná otázka je kreativní v tom, že pokud si přečteme minimálně literaturu uvedenou ve zdroji, tak pochopíme, jaké intriky používalo nacistické Německo. V čem se skrývala jejich originalita tehdejší propagandy a jaké propracované metody měli. Tato otázka je tvořivá zejména pro vědecko-technický směr, kde se dozvíme jakou moderní technikou nacisté disponovali a o jejich postupném odstraňování škůdců tehdejšího režimu a to s většinovou podporou tehdejších Němců. Nejdůležitější kreativní prvek je pochopení Hitlerovy mazanosti, kterou používal k podmanění celého Německa.
Tato otázka je dobře formulovatelná a dá se na ní odpovídat v různých oborech, včetně teritoriálních studií. Při zkoumání této otázky z pohledu mezinárodních studií se můžeme zaměřit na politické reakce jiných států po výsledcích těchto voleb (zejména od Velké Británie a Ruska). Z pohledu politické geografie se zaměříme na různost politických stran nebo jak se strany formulovaly. Z pohledu náboženské religionistiky se můžeme zabývat nakolik antisemitistické výroky ovlivnily úbytek, nebo příliv lidí hlásících se k náboženství. Počet oborů zabývající se touto otázkou může být veliký.
Nejprve se musíme seznámit s tím proč k antisemitismu došlo a to v roce 1918, kdy “Německo” prohrálo první světovou válku a byla podepsána “mírumilovná” tzv. Versailleská smlouva. Díky tom vznikaly nové politické strany zaměřené proti těm kdo zavinili porážku v první světové válce a proti těm, kteří podepsali Versailleskou smlouvu. Během toho se zaměříme na Hitlerovy začátky v Německu a v Rakousku. Pak se seznámíme s jeho prvními kroky v politické kariéře ve straně DAP, později NSDAP. Díky tomu přijdeme na to, kdo ho zaškolil k radikálnímu antisemitismu a učinil z něho nezastavitelného řečníka. Po jeho nezdařilém pochodu na Berlín se zaměříme na knihu Mein Kampf a proč došlo k znovuoživení politické strany NSDAP. Díky tomu si zodpovíme u této strany na jakých základech si stavěla, proč její popularita tak rapidně rostla a důvod proč lidem nevadil její radikální bodový politický program. V závěru pak zodpovíme tuto výzkumnou otázku, která může být vyřešena několika směry.
Nakonec při prostudování všech zdrojů (viz. odkazy) dojdeme k celostnímu pohledu na tehdejší situaci. Proč vznikla DAP (pozdější NSDAP), kdo vyučil A. Hitlera na argumentačně schopného řečníka a politika a za jakých podmínek došlo ke kolektivnímu vědomí německých občanů. Při pochopení a přečtení je dobré vzít v úvahu, že tento režim se může kdykoli vrátit. Je důležité proto se seznámit s těmito případy, kde k tomu už došlo a jaké strašlivé následky to mělo, aby v budoucnu k tomu už za žádných okolnosti znovu nedošlo. Dozvídáme se, jaké přesvědčovací metody nacisté měli a jak dobře to zvládali. Díky velikému množství literatury zaměřené na toto téma, lze sestavit několik plánů, např.: vojenské, kolektivní (volby), propagandistické a hlavně politické. Tyto plány lze použít, jak už bylo zmíněno, k vyvarování budoucích stejně fatálních událostí. Důležitý prvek, který musíme brát v úvahu jsou mezinárodní vztahy ve kterých nacisté prosperovali. Díky kolektivní hrdosti Němců to přinášelo skvělý odraz do tehdejšího světa, je dobré zmapovat jejich spojence a hlavně budoucí spojence se kterými nacisté chtěli spolupracovat, např. Velká Británie. Z toho lze přijít na ideologii jiných státu a k jejich chování.
Osnova: Úvod / I. Začátky A. Hitlera / II. Jeho opodstatněné radikální názory / III. Propaganda NSDAP / IV. Mocenský absolutistický stát v očích “Vůdce” / Závěr
Přílohy:
Příloha č. 1. ,,The End of Weimar. General Election Results.” http://laroucheplanet.info/pmwiki/pmwiki.php?n=Cult.Schachtausterity, (staženo 7. 1. 2015)
Příloha č. 2. ,,The Reichstag elections.” http://www.bbc.co.uk/schools/gcsebitesize/history/tch_wjec/germany19291947/1hitlerchancellor1.shtml, (staženo 7. 1. 2015)
Přimární monografie:
- Ian Kershaw, Hitlerův mýtus: Image a skutečnost v Třetí říši (Praha: Iris, 1992), 287 s.
- Dietrich Eckart, Bolševismus od Mojžíše po Lenina: Rozhovor mezi Adolfem Hitlerem a mnou o židovské otázce (Praha: Hlaváč, 2003), 62 s.
- Henry Wickham Steed, Diktatura a demokracie: Adolf Hitler – Mein Kampf vs. T.G. Masaryk – Světová revoluce (Praha: Kořínek, 2004), 125 s.
- Dušan Hamšík, Génius průměrnosti: Nová fakta a pohledy na Hitlerův konec (Praha, 1976), 161 s.
